Jak to vlastně začalo? Již před čtyřiceti lety bylo autorům her jasné, že potřebují dodat atmosféru a trochu hry oživit. A tak přidali pár tónů... Nejdříve Pacman (Atari 2600) a pak i ostatní.
Historii herní hudby ale trochu zkrátím, jednoduše se v dalších letech postupně vyvíjela a zlepšovala, až dospěla do dnešní podoby (kolem přelomu tisíciletí). Ale co pro hry znamená?
Už je to nějaký pátek od doby, kdy první hráči Pacmana mohli vychutnávat skvělou melodii této prastaré japonské hry. Po třiceti letech je nyní hudba nutná a velmi důležitá součást téměř všech her. Proč?
Síla hudby má podle mě několik faktorů (činitelů), které ovlivňují kvalitu a hratelnost hry.
Zaprvé, což je velice důležité, hudba dodává tu správnou atmosféru. Vzpomeňte například na stařičké Diablo II, procházeli jste se temnými hrobkami a v doprovodu strašidelných tónů a chórů jste se lekali každého stínu.
Zrovna u Diabla bych jen poznamenal, že celkově i na svoji dobu má tato hra naprosto geniální soundtrack. Pravdou je, že adventury a RPG staví na hudbě více, protože v těchto hrách má atmosféra větší roli. Každá pecka tohoto žánru měla vynikající soundtrack (např. Oblivion a Elder Scrolls vůbec, či série Final Fantasy a mnoho jiných). Ale ve většině her v nás prostě herní hudba vzbuzuje ty pocity, které se hodí do situace. Rockové pecky v jízdě devastujícím rychlým fárem nás pumpují do akce stejně jako podobné motivy např. v CoD. Šeptající a strašidelné symfonie a chorály v epických temných hrách,děsivá hudba ve FEARu či Metru atd. Zkuste si ve FEARu vypnout hudbu, hned je skoro všechen děs pryč.
Hudba má prostě velký efekt, protože narozdíl od samotných zvuků na nás pusobí víceméně stále. Navíc dokáže chytře manipulovat hráčovy pocity různými změnami, stupňováním, náhlým ztichnutím atd.
Druhým důležitým efektem hudby je její schopnost vyplňovat prázdnější místa hry. Po krvavé bitvě s regimentem zombies léčíte své zranění a běžíte dál, nahoru po těch schodech. A po těch 25 vteřin do dalšího setkání si prohlížíte okolí a přitom posloucháte hudbu. A ta, jak už jsem říkal, vás ladí přesně do té správné nálady a zabraňuje, abyste se nudili. Navíc může brilantní soundtrack zakrýt jiné chybky a škobrtnutí hry, například grafiku (je to tím, že grafika ještě není dokonalá, za to u hudby můžete dosáhnout relativně větších stupňů geniality).
Další věcí je, že hudba už navozuje samotný pocit hry, první věc, kterou většinou po startu slyšíte, je právě známá melodie, kterou se už dostáváte do hry. Vše, co jsem napsal, vlastně směřuje k jediné věci. U spousty her tvoří jejich hudební složka OBROVSKÝ díl jejich atmosféry, prostředí a pocitu ze hry. Titul od titulu se liší, dobré RPG se bez kvalitního soundtracku neobejde, multiplayerová střílečka ano.
Otázka do diskuze: Jaký herní soundtrack se vám nejvíce líbí? Máte i nějakou konkrétní skladbu?
Mezi moje oblíbené tituly patří hry Blizzardu obecně, Flatout 2, TES hry, Zaklínač, Assasin's Creed, Mass Effect, HALO, Fable a Mafie.
Abych shrnul, co jsem nadrobil v tomto krátkém článku (a že by se o tomto tématu dalo hovořit sakra dlouho), stačí mi říct: Když přirovnáme hru k delikátní pizze, hudba je sýr. Skvělá chuť, spojuje celek dohromady, tvoří základní prvek celé pizzy, hrozně se lepí ... eh, to už ne. Co si o ní myslíte vy?


242x
12.6.2010 - 08:00
Facebook
Twitter
Načítám...